Zvládli jsme to!

Do posledního kola s Kobylisy jsme šli se značně nekomfortním pocitem.  Věděli jsme, že v zápase musíme uhrát alespoň čtyři body, abychom nebyli odkázáni na výsledky ostatních týmů. No a co si budeme povídat, vzhledem k tomu, co jsme předvedli během celé sezony, ani jsme moc nečekali, že by se to mohlo povést…

Jako první skončil Honza Mišičko, když černými podlehl útoku nadějného mladíka, který prošel celou sezonou bez zaváhání a to se ziskem 8bodů z devíti odehraných partií! Honza sice mohl jít do varianty, kde by ztrátu své dámy kompenzoval dvěma figurami a věží, ale bohužel ji neviděl. Nicméně jsem vyrovnal já, když se mi podařilo úspěšně zakončit sezonu výhrou proti bílé Anglické. Hned od začátku jsem převzal iniciativu a po pár chybách bílého jsem získal rovnou dvě kvality, což se vzdává i na tak nízké úrovni, jako je II.liga 🙂 Následoval Petr Gutman, když ve své oblíbené Anglické, která spíše připomínala Královskou indickou, neustál útok černého. Prohrávali jsme tedy 2:1.

Pozice na první šachovnici, kde černé kameny hájil Adam, byla plná překvapení a zvratů. Do poslední chvíle vlastně nikdo netušil, jakým výsledkem může partie dopadnout. Stejně tak na druhé šachovnici bránil Vašek plochou věžovou koncovku proti mezinárodnímu mistrovi Hinks-Edwardsovi. Pavel na třetí si celou partii držel mírnou výhodu. Po třech zmíněných rezultátech byl právě on tím jediným, komu jsme věřili, že by mohl vyhrát. Na čtvrté se statečně bil Zbyněk, ale soupeřovou odbočkou v zahájení se ocitl v podivuhodné pozici a zase nikdo nemohl pořádně ohodnotit, jak vlastně stál. Jedno bylo jisté – blížil se do nepříjemné časovky. Na poslední šachovnici se Davidovi krásně podařilo přehrát soupeře, ukořistit mu pěšce, ale neuváženou výměnou získal dámu za věž a figuru, což sice zní dobře, ale pouze do chvíle, kdy jsme zjistili, že černý postavil pevnost, přes kterou nebylo možné se probít.

Na několik okamžiků jsem se vytratil z hrací místnosti a to ze dvou důvodů. Jednak jsem měl hrozný hlad a potřeboval jsem si něco ulovit, zadruhé bylo tehdy v neděli asi 20 stupňů a nechtělo se mi „vařit se“ uvnitř budovy. Procházka Kobylisy byla tak klidná a krásná, až jsem skoro zapomněl, že jsem v Praze… Samozřejmě do chvíle, kdy jsem došel k metru a skrze zástupy podivných, napůl žebrajících, patronů, se musel probít do přilehlého supermarketu. Posilněn rohlíky, pomazánkou a ledovým čajem, (ano chtěl jsem si dát vychlazenou Plzničku z chladícího boxu, nedovedl jsem si však představit, jak bych opojným nápojem rozhodil koncentraci svého doposud hrajícího týmu, který by bezprostředně upadl v těžkou závist, což by se negativně projevilo na výsledcích) vydal zpátky do místnosti. Tam se zatím děly věci…

Zbyňkovi se podařilo uhrát remízu. Za to jsme byli velmi rádi, protože on sám tušil, že se pohybuje na hraně prohry. David na poslední zatím podle očekávání remizoval, osud byl dán všanc našim prvním třem šachovnicím. Stav zápasu byl 3:2 pro domácí. Ze zbylých třech partií jsme museli uhrát alespoň dva body. Což o to, Pavlovi jsme věřili, jednak kvůli lepší pozici, lepšímu času (světe div se, v časovce byl jeho soupeř!) a kromě toho se mu celkově druhou půlku sezony velmi dařilo. Jenže pak tu byl Vašek a Adam. Jak psáno výše, u Adama byla partie od začátku do konce nepředvídatelná, ale pravdou je, že především v poslední části partie to zahrál tak na jistotu, že sice nemohl příliš počítat s vyhlídkami na výhru, ale v žádném případě nemohl prohrát. To ovšem znamenalo, že při reálném výsledku Pavel=výhra, Adam=remíza, by musel Vašek udržet lehce horší věžovku proti rozjetému mezinárodnímu mistrovi…

Já byl celý zápas optimistou a bujaře odhadoval výsledky v náš prospěch. Jediná partie, kde jsem byl skeptický, byl právě Vašek. Věděl jsem, že od začátku do konce byla partie rovná, ale taky jsem věděl, že je na Vaška vynakládán velký tlak, který v souvislosti s jeho dosavadními výsledky v sezoně byl velký strašák. Ale předvedl se chlapec! Fikaně obětoval pěšce výměnou za technicky remízovou věžovku, kterou dokázal dovézt do úspěšného konce. Řekněme si to na rovinu, určitě na tom mám svůj podíl já, který mu celou sezonu – a nejinak v tomto kole – zapůjčoval propisky, které si zatvrzele odmítal na nedělní setkání brát!

Ať byl však důvod jakýkoliv, důležité bylo, že se nám podařilo uhrát 4:4. A získaným bodem jsme si zajistili, že i další rok, budeme v II. lize strašit. Věříme, že pokud se nám povede sehnat sponzory, tak třeba příští rok ohromíme soupeře třeba i tužkami s logem našeho oddílu a eliminujeme nepřipravenost, která nás celou sezonu provázela, viď Vašku 😛

Tímto bych i chtěl poděkovat všem hráčům, kteří se podíleli na tom, abychom přečkali tuto – doposud nejhorší – sezonu v historii našeho oddílu při hraní II. ligy. Příští rok, to bude určitě lepší, protože náš tým nestárne, nýbrž zraje jako víno! A víme, jak je to třeba s letošní cenou brambor – loni bylo sucho, sklizeň se pohybovala na 20% běžného objemu, nedařilo se. Stejně tak to bylo i s touto naší sezonou. Sice jsme neskončili na 20%, ale propadnutí do Krajského přeboru jsme kráčeli, pardon běželi, naplno vstříc! Ale tento nečas jsme nakonec přečkali a se sladkou bezstarostností se můžeme těšit na nastávající sezonu!

V celkovém pořadí jsme skončili devátí. V závěru přikládám individuální úspěšnost našeho hrdinského týmu!

Výsledky hráčů 2.liga 18/19
Zdroj: https://www.chess.cz/soutez/druzstvo/2285/59797/